Povelikonoční chata 2024
Když jsme po čase tedy opět najížděli na šumickou náhorní louku, vítala nás rozvetlá třešeň, bílorůžová jako snad nikdy. Bude letos hodně třešní? Dole už nás čekali kompletní Macáci, právě obědvali. My jsme se hbitě do vaření pustili, opět oblíbené domácí špagety carbonara (tentokrát bez vaječné omáčky, vajíčka zůstaly doma). Byla to velká pohoda, i na červené víno přišlo – Cabernet Sauvignon. Během pobývání přijel i dědeček Pepa, odpoledne u kafe a dobrých dezertů od obou maminek bylo o čem povídat. Holky si naplno užívaly nějaké hry, které samy vyplynuly ze situace.
Závěr byl překvapivý, jiskřivý: vydali jsme se do Rousínova, kde věhlasná zmrzlinárna v boudě na náměstí byla sice už zbouraná, ale nedaleko jsme našli její pokračovatelku. Rakytníko-vanilková, točená.









