Obřanským hradiskem – nad dnešním Brniskem
Asi po dvou letech jsme kráčeli opět plání Obřanského hradiska. Podzim jak vymalovaný. Tentokrát jsme polní cestou vyjeli až nad zahrádky, tedy asi o 200 metrů dál, blíže k cíli. Cesta byla plná hravých kaluží, čerstvých šípků a říjnových vůní z polí a zahrad.
Za chvíli jsme jsme už cestou stoupali kolem dosud jasně zřetelných obranných valů z doby bronzové. Ty nám dnes skýtaly jedinečnou příležitost k jejich zdolávání a následnému atraktivnímu spouštění dolů (nebo sjíždění po zadku?). Navíc bylo na valech co objevovat – keře, mechy, barevné listy.
Našim cílem bylo opět objevit v mokré zorané půdě kousky starobylé keramiky. A dařilo se. Zvláště jeden kousek, který našla maminka: jak byl malý, tak krásný vzorek se na něm skvěl. Tentokrát jsme sice nepotkali pana archeologa Petra z Moravského muzea a Anthroposu s dětmi (trochu jsem doufal, no, slova odborníka rozšiřují obzory), ale byla tu jiná skvělá součást místního průzkumu: najít kešku, která se měla v blízkosti nacházet. Trochu jsme hledali. GPS přístroje nás vedly trochu výše, bude to někde kolem valů hradiska. Ano, už se blížíme, už jen 100 metrů, 40 metrů, 15 metrů… I malá nápověda pro keškaře pomáhala. Šťastným nálezcem byla nakonec Anička, radost byla ale všeobecná. Keška byla dobře zabalená pod kořenem stromu
Bylo to působivé procházení se po tehdejším velmi významném sídlišti našich dávných předků. Lokalita byla osídlena v době bronzové (velatická i podolská fáze kultury středodunajských popelnicových polí ) i v době železné (horákovská kultura, latén). Nejmladší fáze osídlení je datována do období stěhování národů. V blízkosti se nachází také několik dalších archeologických lokalit, které souvisí s osídlením hradiště. Celkovou dobu osídlení lze odhadovat na více než 1300 let (asi 1000 roků př.n.l. až 300 roků n.l.).
Procházení se po změklé půdě přinášelo i různá obveselení, na podrážkách botů se nánosy bláta pomalu ale jistě zvětšovaly, ale k cestě jsme se doplazili, šlo to trochu dostat dolů přes trávu na valech, nebo klackem, později pomohly i kaluže. Součástí bylo i malé občerstvení a pak cesta k autu.
Jedinečným završením svátečního dne bylo setkání v Obřanech u řeky, s Danou a s Emilkou. Dobrá káva v přírodě, čerstvý říční vzduch a povídání o všem možném krásném.
Další informace o hradisku – s mapou a modelem.
