Bylo nás šest. A pes.

Asi to byla první skutečně jarní neděle. Složité plánování je někdy složité příliš a tak jsme se ze dne na den domluvili, Nešpoři z jednoho svahu s těmi z protisvahu, žo někam zajdeme, popovídáme a něco dobrého pojíme. Po průběžných operativních úpravách cíle jsme se nakonec vydali k trochu zapomenutému rybníčku, kousek od Moravských Knínic. Říká se tu Rybník pod kaplí. Kaple je v prudkém svahu nad hladinou a připomínají se v ní Cyril a Metoděj.

Pustili jsme se hned do přípravy oběda, klacíků a suché trávy bylo všude dost. Protože je zde zázemí rybážů, bylo o to snadnější připravit všechny věci do obědové skládačky: cheeseburgery s hranolkami. Mezitím byl čas i na na to, aby se holky proběhly s Peggy, povídání u ohně i u rybníka. Sem tam prošli nějací dobří lidé, se psem nebo bez psa, i skupinka zdatných seniorů, kteří si zde vychutnali dubnové koupíní v rybníků.

Pampeliškové věnečky a večerní pampeliškový med určitě není to jediné, co jsme si odnášeli. Bylo to klidné, veselé a jarní.